A je tu podzim, zase lezeme do mikin a bund a mimísáky oblékáme do čepiček. Opět řeším patálie s oblékáním. Kdybychom tento týden neupgradovali z hluboké korby na sporťák, tak by to bylo v pohodě, fungoval by jarní zajetý režim, ale co teď? Sporťák je otevřený, mimi má dole nožičky jen na plošce. Nánožník se podvlékne, ale nic nožičky nevyhřívá. A vlastně nemám fusak. Takže obvyklé hysterické vyšilování a volání sestře. Veru, já nemám fusak...a nánožník, a kde ho koupit a jaký, kolik stojí...atd. Dostala jsem radu a vyrazila na nákup, sehnala skvělý softshelový fusak od Emitexu. Hurá! a zítra můžeme vyrazit...na druhý den se oteplilo a akce fusak se nekonala, co teď, jak obléknout mimi? Dát deku, nebo stačí ten vypolstrovaný nánožník, dát botičky...ach jo....už zase tápu...a tak vyrážíme, fusak a deka pod kočárkem, mimís v čepici, mikině a zateplených tepláčcích, silné ponožky. V přebalovací tašce máme bundičku - větrovku a silnější mikinu a botičky. Uvidíme. Sáhnu ti na nos a obhlédneme ostatní kočárky. Frčíme na Husovku, na promenádě potkáme jistě hodně sporťáků. Mám 8,5 měsíčního syna, takže jsem zkušená matka, nemůžu se vyptávat, to bych opravdu vypadala jako DEBILKA, možná by se to dalo svést na kojení a ubývání mozkových buněk. Radši budu jen omrkávat. A tak stalkujeme. A je tu paní se sporťákem, hmmm....to je dítě přes rok...to bude rozdíl. Mají jen botičky a deku...koukám, čučím, zírám, obhlížím, sleduji, pozoruji, porovnávám a ALEJUJA...tři kočárky s podobně starým mimísem jsou na tom stejně...tak snad nejsem uplný retard, mimouš se nepřehřeje, ani nezmrzne a já s pocitem, že už to zase příště dáme, odjíždím s udrncaným broučkem a přikrývám ho dekou, aby mu při spaní nebyla zima. :)
Komentáře
Okomentovat